All posts by Katchi

Názvosloví bezkyslíkatých solí

Telluridy

  • vznikají nahrazením dvou atomů vodíku v molekule kyseliny tellurovodíkové či tellanu H2Te = proto mají ox. č. II-
  • Ag2Te = tellurid stříbrný
  • BaTe = tellurid barnatý
  • As2Te= tellurid arsenitý
  • Hydrogentelluridy
    • jde o tříprvkové sloučeniny, které ve své struktuře obsahují hydrogentelluridovou f-ční skupinu HTe-
    • vznikají tedy podobně jako telluridy, ox. č. hydrogentelluridové skupiny je I-
    • LiHTe = hydrogentellurid lithný
    • NaHTe = hydrogentellurid sodný

Selenidy

  • dvouprvkové sloučeniny selenu s elektropozitivními prvky
  • obsahují selenidový anion Se2- ; vznikají nahrazením dvou atomů vodíku v molekule selenovodíkové či selanu H2Se = proto mají ox. č. II-
    • Na2Se = selenid sodný
    • CdSe = selenid kademnatý
    • Al2Se= selenid hlinitý
    • Hydrogenselenidy
      • odvozený od Hse- = ox. č. I-
      • NaHSe = hydrogenselenid sodný
      • LiHSe = hydrogenselenid lithný

Kyanidy

  • tříprvkové sloučeniny, které ve struktuře obsahují kyanidovou skupinu CN- = ox. č. I-
  • vznikají odtržením vodíku z HCN (kys. kyanovodíkové, kyanovodíku)
    • KCN = kyanid draselný
    • Ca(CN)= kyanid vápenatý
    • NH4CN = kyanid amonný

Azidy

  • binární sloučeniny dusíku s elektropozitivními prvky: anion N3-
  • vznikají odtržením 1 atomu vodíku z kyseliny azidovodíkové nebo azoimidu HN3
  • pro mají vždy ox. č. I- : (N3)I-
    • NaN= azid sodný
    • Pb(N3)2  = azid olovnatý
    • KN= azid draselný

Zdroj: http://www.nazvoslovi.cz/studium/dalsi_soli_bezkyslikatych_kyselin

Mnemotechnické pomůcky pro zapamatování PSP

Jak si zapamatovat pořadí prvků v PSP?

  • I.A: Helenu Líbal Na Kolena Robustní Cestář Franz
  • II.A: Běžela Magda Caňonem, Srážela Banány Ramenem
  • III.A: Bláznivý Alojz Galošem Indiány Tloukl
  • IV.A: Co Si Germáni Snědí Poblijí
  • V.A: Náš Pitomý Asistent Sbaštil Bismut
  • VI.A: Ó Slečno, Sejměte Tedy Podprsenku
  • VII.A: Fousatý Chlap Brousil Ivaně Anténu
  • VIII.A: Hezký Nevěrný Arnošt Krátí Xénii Ráno
  • Lanthanoidy: Laciné Ceny Prasat Nedovolily Prométheovi Smésti Europu, Gdyž Théby Dýchaly Horkou Erotickou Tmou Ybišku Lučního
  • Aktinoidy: Activita Theodorových Pazourů Urážela Nepůvabnou Pubertální Američanku Cumlající Brčkem Cafe Espreso s Famózním Mládencem Novákem Lorenzem

A jak se dělí kovy? A co všechno v PSP vůbec mezi kovy patří?

  • Alkalické kovy: Li, Na, K, Rb, Cs, Fr
  • Kovy alkalických zemin: Ca, Sr, Ba, Ra
  • Přechodné kovy:
    • Sc, Ti, V, Cr, Mn, Fe, Co, Ni, Cu, Zn;
    • Y, Zr, Nb, Mo, Tc, Ru, Rh, Pd, Ag, Cd;
    • La, Hf, Ta, W, Re, Os, Ir, Pt, Au, Hg;
  • Ušlechtilé kovy: Cu, Ag, Au, Hg, Ru, Rh, Pd, Re, Os, Ir, Pt
  • Kovy skupiny železa: Fe, Co, Ni
  • Platinové kovy: lehké: Ru, Rh, Pd; těžké: Os, Ir, Pt
  • Lanthanoidy: (La), Ce, Pr, Nd, Pm, Sm, Eu, Gd, Tb, Dy, Ho, Er, Tm, Yb, Lu
  • Aktinoidy: (Ac), Th, Pa, U, Np, Pu, Am, Cm, Bk, Cf, Es, Fm, Md, No, Lr

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Periodick%C3%A1_tabulka

Sulfidy

  • binární sloučeniny síry s jiným prvkem, dříve se nazývaly sirníky
  • vznikají odtržením 2 atomů vodíku z kyseliny sirovodíkové (sulfanu, H2S), proto mají ve sloučeninách ox. č. II- a ox. číslo druhého prvku může nabývat hodnot od I+ do V+
  • podstatné jméno udává aniontovou složku s koncovkou -id a přídavné jméno označuje kationtovou složku, jejíž koncovka udává i oxidační čísla tohoto prvku
    • ox. č. prvku M I+: Na2S sulfid sodný
    • ox. č. prvku M II+: HgS sulfid rtuťnatý
    • ox. č. prvku M III+: Al2S3 sulfid hlinitý
    • ox. č. prvku M IV+: CS2 sulfid uhličitý
    • ox. č. prvku M V+: As2S5 sulfid arseničný

Disulfidy a polysulfidy

  • disulfidy mají ve struktuře disulfidový aniont S22-
    • nejznámější = disulfid železnatý FeS(tzv. pyrit, nebo-li kočičí zlato)
  • polysulfidy mají ve struktuře polysulfidový aniont Sn2-
    • místo předpony poly- se používají číslovkové předpony, kterými nahradíme n:
    • polysulfid amonný = (NH4)2Sn
    • polysulfid draselný = K2Sn,
    • polysulfid sodný = Na2Sn
    • polysulfid vápenatý = CaSn

Hydrogensulfidy

  • tříprvkové sloučeniny, ve své molekule obsahují hydrogensulfidový aniont HS-
  • vznikají odtržení atomu S z molekuly sulfanu – proto mají ox. č. I-
    • KHS = hydrogensulfid draselný
    • NaHS = hydrogensulfid sodný
    • Ca(HS)= hydrogensulfid vápenatý

Zdroje:

  • http://www.nazvoslovi.cz/studium/sulfidy

Názvosloví hydroxidů

  • jedná se o tříprvkové sloučeniny, které obsahují aniontovou skupinu OH
  • náboj hydroxidové skupiny (OH) je 1-  = proto, že kyslík má vždy ox. č. -II a vodík +I
  • podobně jako oxidy vznikají odtržením 1 atomu vodíku z molekuly vody
  • maximální oxidační číslo atomu třetího prvku (kterým je nejčastěji kov), je v těchto sloučeninách IV+.
  • počet hydroxidových skupin je tedy totožný s ox. č. třetího prvku
  • příklady všech čtyř možných typů hydroxidů:
    • ox. č. prvku M = I: KOH = hydroxid draselný
    • ox. č. prvku M = II: Ba(OH)= hydroxid barnatý
    • ox. č. prvku M = III: Al(OH)3 = hydroxid hlinitý
    • ox. č. prvku M = IV: Sn(OH)4 = hydroxid cíničitý
  • pojmenování hydroxidu, známe-li vzorec:
    • NaOH = skupina OH- má náboj 1-. Proto sodík musí mít náboj 1+, což nám udává koncovku -ný pro sodík. Bude se tedy jednat o hydroxid sodný.
  • známe název hydroxidu, chceme vytvořit vzorec:
    • hydroxid železitý = víme, že se sloučenina bude skládat z Fe a OH. Koncovka -itý je koncovkou typickou pro ox. č. III. Pokud máme Fe s ox. číslem +III, pak se tomuto počtu musí rovnat i počet hydroxidových skupin, aby byl výsledný náboj molekuly neutrální. Proto bude vzorec FeIII(OH)-3.

Zdroje:

  • http://www.nazvoslovi.cz/studium/hydroxidy
  • http://aristoteles.cz/chemie/chemicke_nazvoslovi/hydroxidy/hydroxidy-nazvoslovi.php

Názvosloví bezkyslíkatých kyselin

  • kyseliny jsou látky, které mají schopnost ve vodném prostředí odštěpit H+
  • některé binární sloučeniny vodíku mají své vodné roztoky = bezkyslíkaté kyseliny
  • jejich názvy se skládají ze slova kyselina + názvu sloučeniny nekovu s vodíkem, a přidáním přípony -ová (neoznačuje zde ox. č. VI+); nebo mají i triviální názvy
  • vzorce těchto kyselin se shodují se vzorci původních sloučenin nekovů s vodíkem
  • dělí se na 2 velké podskupiny – halogenovodíky a kyselinami VI.A skupiny:
  • Halogenovodíky
    • sloučeniny vodíku s halogenovým prvkem, ty mají vždy ox. č. -I
    • proto je obecný vzorec halogenovodíků HIX-I
    • HF = fluorovodík (kyselina fluorovodíková)
    • HCl = chlorovodík (kyselina chlorovodíková)
    • HBr = bromovodík (kyselina bromovodíková)
    • HI = jodovodík (kyselina jodovodíková)
  • Kyseliny VI. A skupiny
    • sloučeniny vodíku s chalkogenem – ty mají vždy ox. č. -II
    • proto je obecný vzorec bezkyslíkatých kyselin VI. A skupiny H2X-II
    • H2S = sulfan (sirovodík, kyselina sirovodíková)
    • H2Se = selan
    • H2Te = telan
  • ostatní:
    • HCN = kyanovodík (kyselina kyanovodíková) – kyanoskupina CN má ox. č. -I
    • HN= azidovodík (azoimid, kyselina azidovodíková) – dusík je prvek V. A skupiny a v této sloučenině má ox. č. -III

 

Zdroje:

  • http://www.nazvoslovi.cz/studium/bezkyslikate_kyseliny
  • http://www.aristoteles.cz/chemie/chemicke_nazvoslovi/kyseliny/bezkyslikate-kyseliny-nazvoslovi.php

Názvosloví kyslíkatých kyselin

  • tříprvkové sloučeniny kyslíku, vodíku a dalšího, většinou nekovového prvku
  • kyslík má jako vždy ox. č. -II a vodík +I
  • pojmenování kyslíkaté kyseliny na základě znalosti jejího vzorce:
    • HNO= dosadíme si ox. č. vodíku (+I) a kyslíku (-II) – to vynásobíme počtem atomů (2), celkem je tedy součin záporných ox. č. -4 a proto součet součinů kladných ox. č. musí být roven 4. Dusík proto bude mít ox. č. III, z čehož lze soudit, že se jedná o kyselinu dusitou.
  • vytvoření vzorce z názvu sloučeniny:
    • kyselina dusičná = jde o sloučeninu z vodíku, dusíku a kyslíku: H N O. Oxidační číslo vodíku je vždy +I, kyslíku -II a dusík má v tomto případě V (koncovka -ičná). Součet součinů kladných ox. č. je tedy 6 a proto i součin záporných ox. č. musí být -6. Kyselina dusičná proto má vzorec HNO3.
  • atypické kyseliny:
    • H3PO= kyselina fosforečná
    • H3AsO4= kyselina arseničná
    • H3NbO= kyselina niobičná
  • zjednodušený postup tvorby vzorců kyslíkatých kyselin:
    • tvorba kyslíkatých kyselin je základem tvorby názvosloví a často je třeba se naučit sestavit kyseliny co nejrychleji – velmi dobře se mi osvědčila jednoduchá pomůcka, která se odvíjí od názvu kyselin a určuje počty vodíkových a kyslíkových atomů:
    • např. kyselina uhličitá = 
      • koncovka -ičitá je 4. typem koncovky chemických sloučenin, které jsme se učili už např. pro oxidy – viz tabulka:
        • 1. – ný (á)
        • 2. – natý (á)
        • 3. – itý (á)
        • 4. – ičitý (á)
        • 5. – ičný/ečný (á)
        • 6. – ový (á)
        • 7. – istý (á)
        • 8. – ičelý (á)
      • víme tedy, že se jedná o 4. typ kyseliny = 4. typ poměru počtu vodíkových a kyslíkových atomů – tato tabulka je jednoduchá, zvyšuje se vždy ob jeden řádek – stačí si tedy pouze zapamatovat, že kyseliny 1. typu mají poměr 1:1 a kyseliny 2. typu mají poměr 2:2
        • 1. 1:1      (např. HClO, kys. chlorná)
        • 2. 2:2       (např. H2PbO2, kys. olovnatá)
        • 3. 1:2      (např. HNO2 , kys. dusitá)
        • 4. 2:3       (např. H2CO3, kys. uhličitá)
        • 5. 1:3      (např. HNO3   , kys. dusičná)
        • 6. 2:4       (např. H2SO4, kys. sírová)
        • 7. 1:4      (např. HIO4, kys. jodistá)
        • 8. 2:5       (např. H2OsO5, kys. osmičelá)
      • naše kyselina uhličitá tedy bude mít vzorec H2CO3  :-)

Zdroje:

  • http://www.nazvoslovi.cz/studium/kyslikate_kyseliny
  • http://www.aristoteles.cz/chemie/chemicke_nazvoslovi/kyseliny/kyslikate-kyseliny-nazvoslovi.php

Názvosloví oxidů, podvojných oxidů a dalších sloučenin kyslíku

Názvosloví oxidů

  • Oxidy jsou dvouprvkové sloučeniny kyslíku
  • ten má vždy oxidační číslo -II, proto i oxidy mají vždy ox. č. – II !
  • pojmenování oxidu na základě znalosti jeho vzorce:
    • NO= kyslík má ox. č. – II a je v molekule obsažen 2x. Protože je molekula elektroneutrální, součet součinů ox. č. a počtu atomů by měl být roven 0. Na kyslíku je tedy -IV a proto připíšeme dusíku oxidační číslo IV.
    • oxidační číslo IV značí koncovku -ičitý, proto se bude jmenovat oxid dusičitý.
  • vytvoření vzorce z názvu sloučeniny:
    • oxid sírový = z názvu je jasné, že sloučenina se bude skládat ze síry a kyslíku: S O. Dále musíme přidat oxidační čísla tak, aby byla molekula elektroneutální (součet součinů ox. čísla daného prvku a počtu atomů musí být roven nule) – víme, že kyslík má vždy -II a z názvu plyne, že síra v oxidu sírovém má ox. č. VI (koncovka -ový): kyslík má tedy 3x menší ox. číslo než síra a proto musíme připsat ke kyslíku č. 3. Oxid sírový má tedy vzorec SO3.
  • polymerní oxidy:
    • jedná se o oxidy, ve kterých se vícekrát opakuje základní molekula oxidu
    • tvoří tak různě dlouhé řetězce a ve svém názvu mají údaj o tzv. polymeračním stupni – tedy kolik se zde nachází základních molekul daného oxidu
    • jejich název se vyjadřuje číslovkovými předponami užívanými v názvosloví a zakončením -merní:
      • SiO2  = oxid křemičitý monomerní
      • Si2O= oxid křemičitý dimerní
      • Si3O= oxid křemičitý trimerní
    • tvoří je většina kovů se střední nebo vyšší elektronegativitou a vyšším ox. č. a také oxidy polokovů a některé oxidy nekovů – např. B, Si, Ge, Se a Te

Názvosloví podvojných oxidů

  • sloučeniny obsahující více druhů oxidů, odvozených od stejných nebo různých prvků
  • ve vzorcích a názvech se kationty uvádějí v pořadí rostoucích ox. č. – pokud mají stejné ox. č., pak se prvky uvádějí v abecedním pořadí značek prvků!
  • víceatomové kationty, např. amonný (NH4)I+, se uvádí jako poslední ve skupině kationtů, které mají stejné ox. č.
  • kationty s příslušnými koncovkami se v názvech oddělují pomlčkami
  • počet atomů kyslíků v podvoj. oxidech upřesňujeme číslovkovými předponami:
    • tetraoxid železnato-železitý Fe3O4  = FeO.Fe2O3
    • tetraoxid železnato-chromitý FeCr2O4 = FeO.Cr2O
    • trioxid hořečnato-titaničitý MgTiO3 = MgO.TiO2
    • trioxid beryllnato-olovičitý BePbO3 = BeO.PbO2
    • tetraoxid manganato-platitý MnPt2O4 = MnO.Pt2O3
  • některé vzorce podvojných oxidů nelze napsat dvojím způsobem:
    • oxid sodno-amonný NaNH4O
    • trioxid draselno-vanadičný KVO3

Názvosloví peroxidů

  • jde o binární sloučeniny kyslíku a dalšího prvku (většinou z I. A nebo II. A skupiny)
  • peroxidy, které obsahují jiné kovy, se nevyskytují tak často
  • Kyslík má v peroxidech ox. č. -I ! Peroxidická skupina má tento kyslík obsažen 2x a proto má náboj O22-  !
  • vznikají odtržením dvou atomů vodíku z molekuly peroxidu vodíku – proto ox. č. II-
  • pojmenování peroxidu na základě znalosti jeho vzorce:
    • Na2O= pokud víme, že kyslík v peroxidu má ox. č. -I a kyslík je přítomen 2x, znamená to, že součet součinů záporných ox. č. je -II. Aby byla molekula elektroneutrální, součet součinů kladných ox. č. musí být +II. Na už je obsažen 2x, proto musí mít ox. č. +I – název sloučeniny má tedy koncovku -ný a jedná se o peroxid sodný.
  • vytvoření vzorce peroxidu z názvu sloučeniny:
    • peroxid barnatý = základní informace vyplývající z názvu je, že se jedná o sloučeninu složenou z Ba a peroxidické skupiny – tedy O22- . Z názvu navíc vyplývá, že Ba má +II. Celkový vzorec je tedy BaO2. 

Hydrogenperoxidy

  • tříprvkové sloučeniny, ve své struktuře obsahují hydrogenperoxidový anion HO2-
  • nejčastěji tvoří sloučeniny s alkalickými kovy a kovy alkalických zemin
  • vznikají odtržením atomu vodíku z molekuly peroxidu vodíku – proto ox. č. I-
  • názvy se skládají z podstatného jména hydrogenperoxid a přídavného jména udávajícího kationtovou složku – tvořenou názvem prvku a koncovkou, která udává hodnotu ox. čísla tohoto prvku:
    • LiHO= hydrogenperoxid lithný
    • KHO2 = hydrogenperoxid draselný

Superoxidy (starší název hyperoxidy)

  • chemické sloučeniny skládají se z kationtu kovu a superoxidového anionu = O21- =  kyslík má tedy v superoxidech ox. č. -1/2 a valenci 1/2 = tento anion má stejnou strukturu jako molekula kyslíku, ale má o 1 e- více (v protivazebném orbitalu)
  • vznikají jako důležité produkty redoxní reakcí kyslíku, které probíhají v přírodě
  • superoxidy jsou částečně toxické – ve velké míře je produkuje enzym NADPH oxidáza, která je součástí fagocytárních buněk, ale dále např. i B-lymfocytů a fibroblastů – díky superoxidům jsou fagocytární buňky schopny ničit invazivní mikroorganismy
  • vznikají také jako vedlejší produkt při dýchání mitochondrií nebo při práci enzymů
  • název je složen z podstatného jména – hyperoxid nebo superoxid – a přídavného jména, které označuje kationtovou složku a jeho koncovku udává ox. č. prvku:
    • CsO= superoxid (hyperoxid) cesný
    • KO= superoxid draselný
    • NaO= superoxid sodný
  • výjimka: SO= superoxid sírový – má hyperoxidový anion pouze 3x, nikoliv 6x

Ozonidy

  • binární sloučeniny ozonu s elektropozitivními prvky
  • chemické sloučeniny skládají se z kationtu kovu a ozonidového anionu = O3-
  • jejich struktura je shodná se strukturou ozonu, ale navíc obsahují jeden elektron umístěný v delokalizovaném protivazebném orbitalu – proto mají ox. č. O3-
  • název – podstatné jméno ozonid + přídavné jméno označující kationtovou složku, jehož koncovku udává i oxidační číslo tohoto prvku:
    • KO= ozonid draselný
    • NaO=  ozonid sodný
    • LiO= ozonid lithný

 

Zdroje:

  • http://www.nazvoslovi.cz/studium/dalsi_slouceniny_kysliku
  • http://www.aristoteles.cz/chemie/chemicke_nazvoslovi/peroxidy/peroxidy-nazvoslovi.php
  • http://www.nazvoslovi.cz/studium/oxidy
  • http://cs.wikipedia.org/wiki/Superoxidy

Doučování CHE, F a BI

Jsem studentka 3. ročníku Molekulární biologie na Univerzitě Palackého. Nabízím doučování především přírodovědných oborů – chemie, biologie a fyziky a také angličtiny.

Chemie a biologie jsou základními pilíři mého studia, troufám si je tedy doučovat jak na přijímací zkoušky na lékařské fakulty, tak i studenty prvních ročníků přírodovědných/lékařských VŠ, kteří při jejich studiu narazili na problémy. Fyziku doučuji především na přijímací zkoušky. Stejně tak samozřejmě doučuji tyto předměty i na úrovni SŠ, maturit a jejich reparátů. Mám bohaté zkušenosti s přípravou na přijímací zkoušky na lékařské fakulty a nabízím i spoustu materiálů.

Co se angličtiny týče, roku 2010 jsem složila státní jazykovou zkoušku (B2) a certifikát ELSA, strávila jsem rok v Anglii a nyní připravuji se na certifikát CAE. Doučuji úrovně ZŠ, SŠ, VŠ, samouky i věčné začátečníky (A1-C1).

Náplň hodin přizpůsobím Vašim potřebám. Doučovala jsem již asi 30 studentů, z toho 15 dlouhodobě. Jednalo se o reparáty z biologie a chemie, angličtinu a především o doučování genetiky, organické i anorganické chemie a fyziku na přijímací zkoušky na LF. Přes prázdniny doučuji také, především studenty před maturitou, kteří se chtějí začít připravovat na přijímačky na medicínu nebo farmacii – dle mých zkušeností velmi pomáhá začít brzy, protože si poté člověk uvědomí, na co bude potřebovat kolik času, rozvrhne si jej a nebude v takovém stresu z kombinace přijímacích zkoušek a maturit v krátkém časovém období. Přes prázdniny samozřejmě také doučuji na reparáty maturit z biologie a chemie, pro které používám své vlastní vypracované maturitní otázky. Dalo by se určitě domluvit i na reparátech z fyziky, ale otázky prozatím nemám vypracovány. Během školního roku přes týden (po-čt) studuji v Olomouci a čt-ne doučuji v okolí Ostravy.

Cena se odvíjí dle náročnosti přípravy, pro každý předmět a úroveň individuální + případně cestovné.

Nabízím také vypracování (částí) souborů přijímacích testů s posláním naskenovaných otázek přes internet, zejména pokud by nebyl možný osobní kontakt, nebo z časových důvodů. V případě zájmu pište, určitě se domluvíme:

e-mail: hradilova.katka@gmail.com, mobil: +420 731 884 177

http://bioweb.webshake.cz a http://chemweb.webshake.cz