Názvosloví kyslíkatých kyselin

  • tříprvkové sloučeniny kyslíku, vodíku a dalšího, většinou nekovového prvku
  • kyslík má jako vždy ox. č. -II a vodík +I
  • pojmenování kyslíkaté kyseliny na základě znalosti jejího vzorce:
    • HNO= dosadíme si ox. č. vodíku (+I) a kyslíku (-II) – to vynásobíme počtem atomů (2), celkem je tedy součin záporných ox. č. -4 a proto součet součinů kladných ox. č. musí být roven 4. Dusík proto bude mít ox. č. III, z čehož lze soudit, že se jedná o kyselinu dusitou.
  • vytvoření vzorce z názvu sloučeniny:
    • kyselina dusičná = jde o sloučeninu z vodíku, dusíku a kyslíku: H N O. Oxidační číslo vodíku je vždy +I, kyslíku -II a dusík má v tomto případě V (koncovka -ičná). Součet součinů kladných ox. č. je tedy 6 a proto i součin záporných ox. č. musí být -6. Kyselina dusičná proto má vzorec HNO3.
  • atypické kyseliny:
    • H3PO= kyselina fosforečná
    • H3AsO4= kyselina arseničná
    • H3NbO= kyselina niobičná
  • zjednodušený postup tvorby vzorců kyslíkatých kyselin:
    • tvorba kyslíkatých kyselin je základem tvorby názvosloví a často je třeba se naučit sestavit kyseliny co nejrychleji – velmi dobře se mi osvědčila jednoduchá pomůcka, která se odvíjí od názvu kyselin a určuje počty vodíkových a kyslíkových atomů:
    • např. kyselina uhličitá = 
      • koncovka -ičitá je 4. typem koncovky chemických sloučenin, které jsme se učili už např. pro oxidy – viz tabulka:
        • 1. – ný (á)
        • 2. – natý (á)
        • 3. – itý (á)
        • 4. – ičitý (á)
        • 5. – ičný/ečný (á)
        • 6. – ový (á)
        • 7. – istý (á)
        • 8. – ičelý (á)
      • víme tedy, že se jedná o 4. typ kyseliny = 4. typ poměru počtu vodíkových a kyslíkových atomů – tato tabulka je jednoduchá, zvyšuje se vždy ob jeden řádek – stačí si tedy pouze zapamatovat, že kyseliny 1. typu mají poměr 1:1 a kyseliny 2. typu mají poměr 2:2
        • 1. 1:1      (např. HClO, kys. chlorná)
        • 2. 2:2       (např. H2PbO2, kys. olovnatá)
        • 3. 1:2      (např. HNO2 , kys. dusitá)
        • 4. 2:3       (např. H2CO3, kys. uhličitá)
        • 5. 1:3      (např. HNO3   , kys. dusičná)
        • 6. 2:4       (např. H2SO4, kys. sírová)
        • 7. 1:4      (např. HIO4, kys. jodistá)
        • 8. 2:5       (např. H2OsO5, kys. osmičelá)
      • naše kyselina uhličitá tedy bude mít vzorec H2CO3  :-)

Zdroje:

  • http://www.nazvoslovi.cz/studium/kyslikate_kyseliny
  • http://www.aristoteles.cz/chemie/chemicke_nazvoslovi/kyseliny/kyslikate-kyseliny-nazvoslovi.php

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>